MEHEHUHU na Blog.cz

Jojo, už je to tak, prostě opět nás přišlly navštívit Vánoce. Určitě jste všichni unavení z toho předvánočního shonu, uklízení, pečení cukroví, psaní vánočních dopisů pro Ježíška atd. atd... Tak teď už se jen klidně usaďte, zaposlouchejte se do vánočních koled, koukejte na pohajdy, nejezte (abyste viděli zlaté prasátko), prostě udělejte si pohodu... Však si to taky všichni zasloužíte jednou za rok ... Potom usedněte ke štědrovečerní večeří (dejte pozor na kosti), počkejte na zacinkání zvonečku a huráááá ke stromku a dárečkům.. A dál prostě už víte co, ne? Tak čus čus a všem krásné, šťastné a veselééé

Nejvíc dobrá písnička.. Snad nejdokonalejší na světě, já ji úplně žeru, ale to si nedokážete představit jak.. To ji musíte pořádně poslouchat a pak se do ní taky zamilujete

Já vím, že už to stejně asi většina z vás bude znát, ale fakt, prostě TADY LAMA, TUHLE LAMA, VŠUDE NA VÁS KOUKÁ LAMA...... fakt, samý lamy jen se kolem sebe podívam.. jedna větší než druhá
tady tady tady kliiiiiik

Taková náladová písnička, nějak mě dokáže hodit do pohody, fakt, neváhejte, poslouchejte

Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká:
"Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí."
Student se zvedl od stolu s odpovědí: "Hmm, tak já letím."
Čímž pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek.
Bohužel pro něj student na vše odpověděl naprosto bezchybně. Proto mu dává poslední otázku:
"Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?"
Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem.
Profesor vítězoslavně praví:
"No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem."
Student neváhá s odpovědí: "Vzdyť jo, každý si vybere to, co mu chybí."
Profesor už je tak vytočený, že do studentova indexu napíše BLBEC a pošle ho pryč.
Student odchází, aniž by se podíval na své ohodnocení a po chvíli se vrátí s otázkou:
"Pane profesore, vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku..."

Jede blondýna autem po dálnici a bouchne do kamionu předním nárazníkem. Řidič vystoupí, vytáhne ji ven, nakreslí na zem čtverec a řekne jí: "Stoupni si do toho čtverce a běda ti, jestli z něj vylezeš!" Blondýna si tedy stoupne do čtverce a čeká, co bude. Kamioňík vytáhne tyč a rozmlátí jí nárazník. Podívá se na ni, ale ona se jen blbě hihňá. "Ty se budeš ještě smát jo??" Tak jí vymlátí přední sklo. A ona zase "HIHIHIHIHI :-D" Tak se naštve a rozmlátí jí úplně celý auto. A ona největší záchvat smíchu. Kamioňák křičí: "CO SE FURT TAK SMĚJEŠ? TO NENÍ SNAD TVOJE AUTO NEBO CO???!!!" A ona na to: "Ale je, ale pokaždý, když jste se nedíval, tak jsem z toho čtverce vystoupila!"

Tak k téhle krásné písničce se váže až neuvěřitelný příběh.
Rezsô Seress se narodil v roce 1899. Živil se skládáním barových písní, sám se naučil hrát na piano a vystupoval po budapešťských kabaretech. Na konci roku 1932 se rozešel se svou přítelkyní, ketrá si přála, aby se živil nějakým seriózním zaměstnáním. Krátce nato Rezsô složil s textařem Lászlem Javórem složil píseň Ponurá neděle (orig. Szomorú Vasárnap), pravděpodopně tu nejdepresivnější píseň, která byla kdy napsána. Rezsô v písni vyjádřil své životní neúspěchy a zvláštnm způsobem do ní zakódoval pocity mnoha ztracených, nešťasně zamilovaných a osamocených lidí.

Jeho expřítelkyně krátce nato spáchala sebevraždu a údajně po sobě nechala lístek s nápisem Ponurá neděle. Nebyla jediná... V roce 1936 byla vyšetřována sebevražda Josefa Kellera, který v dopise na rozloučenou citoval několik veršů z této skladby. Krátce nato spáchalo sebevraždu dalších 17 lidí, mnozí z nich se zastřelili přímo při poslechu písně, jiní se utopili v Dunaji, jeden místní šlechtic si Ponurou neděli nechal na přání zahrát v baru, vyšel ven a prostřelil si hlavu... Policie zpozorněla a byla snaha píseň zakázat. Na některých rádiových stanicích se to sice podařilo, ale píseň se brzy vydala na svou pouť do zahraničí. V Berlíně se oběsila mladá prodavačka, nechala po sobě text ponuré neděle, v NY se udusila plynem mladá typistka, jejím posledním přáním bylo, aby jí na pohřbu zahráli právě Ponurou neděli, mladík v Římě slyšel na ulici žebráka, jak si zpívá tuto píseň, věnoval mu všechny své úspory a skočil z nedalekého mostu... V Americe údajně píseň zavinila na dvě sta dalších sebevražd. Sám autor ukončil svůj život dobrovolně. V roce 1968 ve věku šedesáti devíti let skočil z okna svého bytu.
Spousta lidí se snažila účinek této písně vědecky vysvětlit, ale nikdy to nedávalo smysl a mýtus skladby žije dál.

Mě se tak strašně líbí kolejééééé.... Fakt nádhera